Autor příspěvku: Alena Vorlíčková
Příchod jara po dlouhé zimě každý rok je vždy oslavován a s radostí vítán. Vítáme přibývající slunce, zrození nového života, první zelené výhonky rostlin. Velikonoce patří tradičně mezi nejvýznamnější svátky roku. Svátky jara se slavily u nomádských pastýřů obětováním beránka, podobně jako židovský svátek Pesach. U nás v křesťanské tradici si připomínáme především příběh o příchodu Ježíše Krista do Jeruzaléma, o jeho ukřižování a zmrtvýchvstání.
Pašijový týden
Dnes téměř všichni, věřící i nevěřící, slaví poslední týden před Velikonocemi, tzv. pašijový týden. Ve školách chodí děti každý den v jiné barvě, ale možná neví, s čím jednotlivé barvy souvisí. Na Modré pondělí a Žluté úterý se ve všech domácnostech důkladně uklízelo. Na Škaredou středu se nesměl nikdo na nikoho mračit, aby mu to nezůstalo. Zelený čtvrtek dostal své jméno podle jarních bylinek (lístky kopřivy, pampeliška, špenát, bršlice…), které se přidávají do pokrmů jako zdroj vitamínů, aby byl člověk po celý rok zdravý. Velký pátek je u nás už pár let státním svátkem, křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. V tento den se lidé omývali v potoce nebo se koupali a zdá se, že tento zvyk se k nám vrací, nejenom na Velký pátek. Z pohádek a ze starých příběhů víme, že v tento den se otvírají poklady. K Bílé sobotě patří Vzkříšení a náboženské zvyky jako svěcení ohně, sváteční průvody s monstrancemi. V neděli na Boží hod velikonoční vrcholí Velikonoce a končí půst, je to den Zmrtvýchvstání. V kostele se světí pokrmy (mazanec, beránek, chleba, víno), kterými se podobně jako na Vánoce podělili lidé, zvířata, voda, ovocné stromy v sadě apod. Velikonoční pondělí je u nás svátkem především chlapců a mužů, kteří s pomlázkou obchází po ulicích a domácnostech a vyšlehají děvčata, aby byla zdravá a krásná.
Symboly Velikonoc
Asi jako první nás napadne vajíčko, nejstarší symbol plodnosti, nového života, úrody. Nabarvené a ozdobené vejce je odměnou koledníkům a sváteční dekorací. Červená barva symbolizuje lásku, zelená život a přírodu, žlutá slunce, hnědá a černá zemi.
Neodmyslitelnou součástí českých Velikonoc je pomlázka upletená z vrbového proutí. Na Velikonoční pondělí chlapci obcházejí po domech šlehají děvčata pro omlazení, zdraví a krásu.
Velikonoční pečivo představuje mýty a pověry. Kulaté zlatavé koláče symbolizují probouzející se slunce. K jarním svátkům patří pečivo v podobě ptáčků, kuřátek, ježků, hádků, holubiček. Nejoblíbenější jsou tzv. Jidáše v různých podobách, jako preclíky, točence, které mají znázorňovat provaz, na kterém se Jidáš po zradě Ježíše oběsil. Často se v rodinách peče beránek, nejčastěji z piškotového těsta.
Rodinné výlety za památkami
V současnosti někteří lidé využijí prvních teplých dnů a místo popíjení a vítání nečekaných hostů vyrazí radši na výlet. Zámky, muzea nebo skanzeny mají pro své návštěvníky připravený sváteční program s velikonoční výzdobou, okolní restaurace pak sváteční menu. Každý si tak může užít přivítání jara příjemně a podle svých představ.
< – Líbil se Ti náš článek? Děkujeme za jeho sdílení.
