Nejstarší nálezy léčivých rostlin pocházejí z období 4 000 let před naším letopočtem, první herbář vznikl pak o něco víc než tisíc let později v Číně, odkud se pak byliny spolu s kořením dostaly s karavanami dál do světa. Do jejich zkoumání a používání se pustili lékaři už ve starověku, z Řeků jmenujme alespoň Hippokrata a jeho myšlenky o léčení přírodou. V šestém století prosluli svými bylinkovými zahradami benediktinští mniši. K velkému rozšíření poznatků o léčivých bylinách pak došlo s vynálezem knihtisku, kdy od 16. století vycházely oblíbené herbáře a bylináře. V 19. století se přírodní léčbou zabýval třeba bavorský kněz Sebastian Kneipp a jeho postupy používáme dodnes.
Hlavně z lidových pohádek víme, že o bylinky, jejich léčivé účinky a zdraví sousedů se dřív v každé vesnici staraly především moudré babky kořenářky, které si své poznatky předávaly z generace na generaci. Své zkušenosti a vědomosti používaly k léčení nemocí a různých neduhů. A k bylinkám se dnes stále více žen i mužů zase vrací, bylinný čaj (nejlépe z vlastnoručně nasbíraných bylin) považují za první volbu při běžných zdravotních problémech dřív, než sáhnou po lécích od farmaceutických firem.
Jak správně připravovat bylinné čaje
Bylinný čaj je nejvýhodnější způsob, jak využívat aktivní složky rostlin, protože voda je nejlepší přírodní rozpouštědlo. K přípravě čajů se používá co nejčistší voda, ne moc vápenatá, protože ta by mohla rostliny znehodnotit.
Aromatické rostliny a květy se nesmí vařit, aby neztratily léčivé účinky. Tvrdé části rostlin, kořeny a kůra se připravují ve formě odvaru. Pokud možno se čaj připravuje vždy čerstvý nebo ho uchováme v termosce, abychom ho mohli pít teplý i později. K slazení čaje se nejlépe hodí včelí med.
Způsob přípravy bylinného čaje:
- Macerát – výluh bylin za studena. Připravuje se tehdy, když se požadované léčivé látky varem rozkládají. Byliny se přelijí hrnkem vody a ponechají se 3-12 hodin, někdy i několik dnů stát za občasného zamíchání při pokojové teplotě 15-20°C. Takovým způsobem se připravují maceráty z bylin obsahujících sliz a škrob, např. z lněného semene, kořenu ibišku, sladkého dřeva, ale také kořene kozlíkového.
- Výluh – do vařící vody se přidají bylinky a nechají se 5 až 10 minut louhovat. Tak lze připravit nálev ze siličných rostlin, jako např. z máty, meduňky, šalvěje, anýzu, fenyklu, kmínu apod., stejně jako ze zeměžluči, heřmánku, pelyňku, lipového květu aj.
- Odvar – do studené vody se vloží bylinky a nechají se povařit (doba vaření by neměla přesáhnout 20 minut).
Než si začneme bylinkový čaj připravovat, měli bychom pokaždé vědět, co od něj očekáváme a jak konkrétní bylinka působí. Jsou bylinky jemné a bezpečné, které můžeme pít na chuť a dlouhodobě, třeba místo kávy a černého čaje jako společenský nápoj. K nejoblíbenějším a nejčastěji připravovaným patří heřmánkový čaj, mátový čaj, meduňkový čaj, každý má svou typickou lahodnou chuť.
A pak jsou léčivé bylinky silnější, které se pijí v určitém čase, kdy působí nejsilněji na konkrétní problém. Takové se užívají po omezenou dobu, po níž následuje pauza. Měli bychom se o nich poradit s bylinkářem nebo lékárníkem. Na každého taky působí bylinky jinak, tak je třeba jejich účinky vyzkoušet.
Léčivý bylinný čaj se má užívat obecně minimálně 3 týdny, nejlépe však 6 týdnů. Účinek by mněl pacient pocítit u běžných problémů asi za týden nebo 14 dnů užívaní. Proto je důležité užívat léčivý bylinný čaj delší dobu, nejlépe okolo 6 týdnů. Pokud je pacient spokojen a léčivý bylinný čaj účinkuje, může takovou to kůru opakovat ještě několikrát. Musí se vždy dodržet aspoň 3 týdny přestávku. Léčivý bylinný čaj tedy nemá cenu užívat jen jeden den, protože tak krátká doba užívání není účinná.
Jak a kdy nejlépe pít bylinkový čaj
Léčivé účinky různých bylinných čajů závisí na denní době jejich užívání a jak působí na jednotlivé orgány. Pokud je chceme pít ze zdravotních důvodů, měli bychom vědět, která doba je pro pití konkrétního čaje nejvhodnější.
- Ráno nalačno – očišťující, projímavé a močopudné čaje
- Dopoledne a odpoledne – čaje s antiseptickými, protirevmatickými, kardiotonickými účinky a čaje proti kašli
- 20 minut před jídlem – posilující čaje a čaje snižující kyselost žaludku
- Po jídle – bylinné čaje podporující trávení a se sedativními účinky
- Večer před spaním – čaje se sedativními a projímavými účinky a čaje působící na krevní oběh
Kde získat nejlepší bylinky pro váš čaj
Nejlepší bylinky, které nám budou nejvíce chutnat a budou vždy po ruce i čerstvé, si vypěstujeme doma na parapetu, na balkoně nebo na zahradě, kde je máme vždy po ruce. Na čaje se nejlépe k pěstování hodí meduňka, máta, měsíček, dobromysl, levandule, také se nám může hodit bylinka s případným názvem rýmovník.
Nejznámější bylinky si můžeme nasbírat na procházkách nebo výletech do přírody. Každý určitě pozná kopřivu, pampelišku, květ bezu, květ lípy, mateřídoušku… V zimě při pití čaje si pak rádi zavzpomínáme na mateřské objetí kvetoucí lípy, medovou vůni jejích květů a bzučení pilných včelek nebo opojnou vůni mateřídoušky na horských kopcích.
Sbírejme jenom takové rostliny, které bezpečně poznáme, některé totiž mohou být jedovaté!
Dalším kvalitním zdrojem sušených bylin, kde vám poradí a mají velký výběr sypaných i porcovaných čajů, jsou bylinkářství a čajovny. Najdete tam bylinky, které doma nemáte, bezpečně je v přírodě nepoznáte, nebo takové, které u nás ani nerostou, mají tam také namíchané směsi na konkrétní neduhy s návodem na užívání.
Bylinné čaje zakoupíte také v lékárně a porcované v omezeném výběru i v normálním obchodě. Běžně si tam můžete koupit zázvorový, mátový, meduňkový a heřmánkový čaj.
Oblíbené bylinné čaje
Bylinné čaje jsou oblíbeným nápojem v průběhu celého roku a nejčastěji pak lidé po nich sáhnou na podzim a v zimě, v sezóně nemocí, když bojují s nachlazením, kašlem, chřipkami. Někdo si vystačí s pitím bylinkového čaje s medem a za pár dní je fit, někdo pije čaj jako podpůrnou léčbu.
Velmi oblíbeným a účinným je šípkový čaj, který se vaří z plodů plané růže. Je významným zdrojem vitamínů C a B a karotenu, které jsou důležité pro imunitní a nervový systém, kůži, tkáň a podporuje funkci ledvin.
Šípkový čaj je taky vhodný proti jarní únavě.
Favoritem je v chladném počasí také zázvorový čaj, který si můžeme dát na zahřátí místo kávy jako společenský nápoj v restauraci, poslouží jako prevence proti nachlazení a chřipce. Zázvor je totiž doslova k prasknutí nabitý důležitými minerály a vitamíny, v případě nemoci nám přinese úlevu doma v posteli. Příprava je docela jednoduchá. Ze zázvorového kořene odkrojíme kousek, oloupeme ho a nastrouháme na hrubém struhadle, zalijeme vařící vodou, nebo krátce povaříme a necháme chvilku odstát. Poté nálev scedíme. Štiplavou chuť zázvoru zmírníme citronovou šťávou a medem, můžeme okořenit i špetkou skořice. Pijeme ještě teplé.
Voňavý lipový čaj považujeme za vhodný prostředek proti nachlazení, protože patří mezi ty nejúčinnější a zároveň i nejšetrnější způsoby prevence a léčby. Má schopnost posílit přirozenou obranyschopnost organismu. Pomáhá vyplavit škodlivé látky z těla. Celkově lipový čaj působí uklidňujícím dojmem. Hrst květů zalijeme půl litrem vroucí vody a necháme vyluhovat pod pokličkou, sladíme medem nebo domácím sirupem, je výborný jako prevence v chřipkovém období nebo v případě, že už nachlazení nebo nemocní jsme, ho užívejme na pocení.
Líbil se Ti náš článek? Děkujeme za jeho sdílení.
Související články
Těšíte se na léto?
Léto na zahradě a lákavé grilování
Krásné počasí a s ním i letní radovánky jsou už pomalu cítit ve vzduchu. Co nás čeká letos, kam se vypravíme na…