Tmavé až černé dřevo s jemnou strukturou – to je eben! Pochází z tropických stromů rodu Diospyrus a vyskytuje se především v Africe, ale také v Indii, Indonésii a na Srí Lance.
Svůj název nese ze staroegyptského hbny, do ostatních jazyků se slovo dostalo přes latinu, kam přešlo z řeckého ébenos.
Osamělý solitér
Ebenové stromy obvykle nerostou ve skupinách, ale nachází se osaměle. To může být způsobeno nízkou schopností konkurovat ostatním stromům v těsné blízkosti. Často rostou ve skalnatých a neplodných půdách, kde jiné rostliny nemohou přežít. Během prvních let růstu se vyvine rozsáhlý systém kořenů, aby si strom udržel životaschopnost v dlouhých měsících období sucha. Aby ebenové dřevo dozrálo v komoditu schopnou sklizně, musí strom růst 60 až 200 let. To samozřejmě ovlivňuje cenu tohoto exkluzivního dřeva. Stromy dosahují výšky do 30 stop, to je asi 9 metrů, průměr nebývá větší než 1 stopa.
Struktura dřeva
Velmi úzká šedobílá běl dřeva ukrývá tmavé až černé jádro. Ebenové stromy rostou pomaleji, a proto mají hustší, jemně zrnité dřevo s tmavou až černou barvou. Hustota ebenového dřeva je závislá na druhu stromu, obvykle dosahuje asi 1000 kg/m³, rozsah je ale velmi proměnlivý od 900 až 1300 kg/m³. Nejlepší dřevo pochází ze stromů rostlých ve vyšších nadmořských výškách a ze starších stromů. Eben, který se pěstuje v nižších nadmořských výškách a zejména v půdách bohatých na železo, má více červených tónů.
Druhy ebenu
Nejvíce ceněným je černé dřevo afrického stromu Dalbergia melanoxylon. Z Afriky pochází nejrozšířenější kamerunský eben, který má často černou barvu s jemnými šedými žilkami. Tmavě hnědou barvu má eben cejlonský, ten který známe z nábytku z 16. až 19. století. Jemné póry v tmavě hnědé barvě má madagaskarský eben a barevnější světle žluté a hnědé žilkování najdeme u ebenu makassarského. V Indonésii najdeme sulaweský eben, který má také barevné aspekty.
Využití ebenového dřeva
Ebenové sošky byly nalezeny již ve staroegyptských hrobkách. Známé jsou ebenové skříňky z 16. století z Antverp nebo Paříže. Proslulé jsou sošky ebenových slonů ze Srí Lanky, šachové figurky, krucifixy nebo části hudebních nástrojů jako klávesy pian, nebo hmatníky kytar, violoncel nebo kontrabasu.
V mnoha kulturách a náboženstvích jsou stromy posvátně uctívány jako symbol života, dlouhověkosti, moudrosti. Stromy jsou pamětníci starých časů, pokud mají správné podmínky, dožijí se mnohem déle než člověk, a tak je tomu i u ebenu, kterému čas dodává jeho exkluzivitu.