Název tohoto minerálu je odvozen ze španělského “piedra de ijada”, což znamená ledvinový nebo bederní kámen, později Španělé název zkrátil na jade a pak na jadeit.

Jadeit není nefrit 

Jadeit se vizuálně velmi podobá nefritu, ale není to to samé. Jadeit je vzácnější, tvrdší a dražší. Jadeit se objevuje v rozmanitých barvách – čistě smaragdové zelené, která je nejvzácnější, přes barvu levandule, červenou, oranžovou, žlutou, modrou, hnědou, černou i šedou. Černý jadeit je kamenem černé magie, naopak žlutý je považován za božský kámen, fialový je velmi vzácný a těžko dostupný a přináší prý úlevu při bolestech. Nejvzácnější je smaragdově zelený, zvaný císařský, který se objevuje v Myanmaru. 

Oproti tomu nefrit jen v odstínech zelené, bílé a někdy černé. Podobnost obou minerálů často vede k podvodům u překupníků, kteří nefrit vydávají za dražší jadeit.

Naleziště nejvzácnějšího jadeitu jsou v lokalitách Tawmaw a Hpkan v Myanmaru (dříve Barma) a také v Bangladéši. V Barmě se nachází oblast Kyaukseinmyo doslova Jade land – země jadeitu. Je to severní část Barmy, pruh země ohraničený řekami Uru a Chindwin. Další známá místa nálezů jsou také v Guatemale, Mexiku a Rusku. I v Evropě najdeme malá naleziště a to v italském Val di Susa nebo u francouzského Bianconu.

Vlastnosti jadeitu

Jadeit patří do skupiny pyroxenů, to je skupina minerálů, pro které je charakteristická téměř dokonalá štěpnost podle hranolu v úhlu 87,5°. Je to monoklinický minerál, což znamená, že tři osy osového kříže nejsou stejně dlouhé a dvě z toho svírají pravý úhel.

Jadeity vznikají při nízkoteplotní vysokotlaké metamorfóze, v horninách bohatých na sodík. 

Lesk jadeitu je matný až skelný. Minerál je neprůhledný, ale prosvítá na hranách. Chemický vzorec je Na(Al Fe3+)(Si2O6). Tvrdost dle Mohsovy stupnice se pohybuje v rozmezí 6,5 až 7. Rýpneme-li do jadeitu,  vryp má bílou barvu.

Magie jadeitu

Už staří Olmékové vyráběli z jadeitu rituální předměty a sošky bohů. Tento minerál byl pro ně cennější než zlato. Aztékové zase vkládali jadeit do úst mrtvým, protože věřili, že zajistí znovuzrození. 

Ve všech starých kulturách měl jadeit posvátnou moc, a proto se z něj vyráběli posmrtné masky, sošky bohů nebo amulety. V 18. století se dostal také do čínské kultury a dodnes je císařský jadeit v Číně investičním kamenem. 

V dnešní době je velmi oblíbený ve šperkařství a klenotnictví do prstýnků, náušnic, náramků, náhrdelníků či broží.

Jako každému kameni, i jadeitu se přisuzují léčivé schopnosti, má podporovat léčbu infekčních nemocí včetně žloutenky. Kdo věří, ten věří.

Líbil se Ti náš článek? Děkujeme za jeho sdílení.